Kateřina Tučková
Kateřina Tučková




Žítkovské bohyně,
trailer ke knize





Žítkovské bohyně, trailer k divadelnímu představení





Vyhnání Gerty Schnirch, trailer k divadelnímu představení



Host


Ostatní publikace

PRAHA NOIR
Mandys Pavel (ed.)
Paseka
ISBN: 978-80-7432-765-0

Kolik tváří mají pražské zločiny, záhady a tajemství? Čtrnáct českých autorů přijalo výzvu nabídnout na tuto otázku odpověď a navázat tak na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. Výsledkem je ojedinělý, stylově pestře laděný soubor, který nabízí setkání se zavedenými jmény české literární scény i jejími budoucími hvězdami a je současně svérazným průvodcem po tradičních i méně známých pražských lokalitách. S Milošem Urbanem se vydáme na Karlův most, s Michaelou Klevisovou na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař a Vyšehrad. Petr Stančík nahlíží do tajemného světa někdejšího Židovského Města, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží… Objevný svazek, uspořádaný literárním kritikem Pavlem Mandysem, vychází souběžně v české a americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do své prestižní řady Noir.

Datum vydání: 3. 10. 2016
Počet stran: 304
Vazba: vázaná
Koupit: zde

FABRIKA
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru
Host, 2014

Moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Slavné vily, nádraží, ulice a parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví. Odvrácenou stranou tohoto vzmachu však byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

Kniha Kateřiny Tučkové Fabrika vypráví příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna, který do Brna přišel v roce 1776 jako chudý vlnařský odborník. Zanedlouho však založil manufakturu a stal se jedním z nejvýznamnějších textilních baronů. Ve strhujícím vylíčení rodinné historie se odráží i celá 250 let trvající minulost moravského Manchesteru. Kniha je doplněna odbornými hesly a fotografickým materiálem z brněnských archivů, a je tak dokonalým průvodcem po dnes již zaniklém textilním Brně. Publikace vychází u příležitosti výstavy Brno – moravský Manchester, uspořádané na přelomu let 2014 a 2015 v Moravské galerii v Brně.

Autory odborných hesel v publikaci jsou Mgr. Andrea Březinová (1973), absolventka oboru dějiny umění a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, a Mgr. Tomáš Zapletal (1977), absolvent oboru dějiny umění a historie tamtéž. A. Březinová dnes působí jako kurátorka sbírky textilu a módy a T. Zapletal jako archivář Moravské galerie v Brně, pro niž připravili výstavní projekt Brno – moravský Manchester.

Milionový časy
MILIÓNOVÝ ČASY
Argo, 2014
Povídky řady českých autorů pro charitativní nadaci Adra

Cyklus povídek českých spisovatelů spojený tématem cest – to téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k  člověku, řečeno vzletně. Smyslem projektu bylo zviditelnit na stránkách celostátního deníku Adru a její činnost, ovšem zároveň se podařilo vytvořit cosi jako reprezentativní čítanku soudobé české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet jedna spisovatelů od mladých debutantů po čítankové klasiky, od bestseleristů a držitelů Magnesií Liter po tvůrce dnešními čtenáři spíše opomíjené. Jejich autorské honoráře pak zaplatil deník Právo. Jako završení celého projektu jsme se rozhodli vydat soubor Povídek pro Adru knižně, a pokračovat tak v započatém úmyslu – především rozšířit touto cestou povědomí o organizaci ADRA, přispět na její provoz z výtěžku knihy a zároveň dát v reprezentativní formě vědět i o současné české literatuře.

Milionový časy
NA HRANĚ PŘÍBĚHU
KŘÍŽOVÁ CESTA (NEDÁVNOU HISTORIÍ) BRNA
Michal Koleček (ed.)
Vydal Dům umění Brno, 2013
Vychází jako libreto k výstavě BRNO ART OPEN – SOCHY V ULICÍCH 2013

Spisovatelka Kateřina Tučková zpracovala ve čtrnácti povídkových textech čtrnáct historických událostí neklidného 20. století, které zanechaly významné stopy jak v dějinách města Brna, tak i v osudech jeho obyvatel. Čtrnáct uměleckých artefaktů vytvořených českými i zahraničními výtvarníky ve veřejném prostoru města Brna připomínalo v létě roku 2013 dramatické lidské osudy, do nichž zasáhly historické události minulého století.
Publikace přináší autorčiny texty v českém a anglickém jazyce spolu s fotografiemi sochařských objektů instalovaných v ulicích města Brna.
Více informací naleznete na stránkách Domu umění Brno.

Vera Sladkova
BRNĚNSKÝ POCHOD SMRTI
Větrné mlýny, 2012
Martin Pollack, Kateřina Tučková, Jiří Kratochvil, Ota Filip

Události, které pojednává tento sborník, se odehrály před bezmála sedmdesáti lety. Odsun Němců z Brna, známý i jako „brněnský pochod smrti“, předznamenal poválečné vysídlení německého obyvatelstva z celého Československa a stal se tragédií pro dvacet tisíc lidí, převážně dětí, žen a starců, kteří na sklonku května 1945 museli opustit své domovy a vydat se na cestu do neznáma. Mnozí z nich leží v hromadných hrobech u Pohořelic. Spravedlnost vzal zase jednou v dějinách do rukou „lid“ a vina se svezla na bedra těch, kdo byli právě po ruce a nejzranitelnější, vinni však v drtivé většině pouze tím, že mluvili jazykem teprve před pár dny poražených okupantů. Více než čtyřicet totalitních let o osudech těchto lidí neměl nikdo vědět, pohůnci režimu srdnatě zametali stopy a snažili se o nemožné: změnit historii, vymazat z paměti to nevhodné a zbavit se (zbavit nás?) tak černého svědomí. Dnes všechny oběti připomíná pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí v Brně, kde tragický pochod začal, a černý kříž u Pohořelic, kde pro mnohé skončil. Sborník, který držíte v rukou, shrnuje esejistická zamyšlení čtyř spisovatelů, jejichž života se takzvaný brněnský pochod smrti různými způsoby dotknul. Spíše než odpovědi by zde však čtenář měl očekávat otázky. Takové, které zůstávají a zřejmě už zůstanou. Tato kniha má být zejména uctěním památky všech obětí poválečného vyhnání Němců (nejen) z Brna. Svým obsahem se dotýká křehkého tématu viny, odpuštění a paměti, která se – naštěstí! – nedá vymazat.

Vera Sladkova
VĚRA SLÁDKOVÁ – PROZAICKÉ DÍLO
Nakladatelství Vltavín, 2009

Studie zaměřená na dílo moravské spisovatelky Věry Sládkové (1927–2006) je prvním příspěvkem k interpretaci literárního odkazu této vynikající spisovatelky, mj. autorky knih jako je „Poslední vlak z Frývaldova“ známý z filmového zpracování Karla Kachyni „Vlak dětství a naděje“.
Lhotak



MŮJ OTEC KAMIL LHOTÁK
Kamil Lhoták, Kateřina Tučková a Robert Hédervári
Nakladatelství Vltavín, 2008

Beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka je nazírán očima jeho syna, Kamila Lhotáka mladšího. Sleduje otcův život, s nímž jej v prostoru jednoho bytu prožíval až do své pozdní dospělosti, a to v oddílech nazvaných Kamil Lhoták a Kamil Lhoták, Kamil Lhoták a ženy, Kamil Lhoták a přátelé, Kamil Lhoták a stroje. Knihu doprovází řada barevných reprodukcí – deníkových ilustrací, které pocházejí z malířova deníku, který měla doposud možnost spatřit jen úzká skupina blízkých přátel.
Ty ktera pises







TY, KTERÁ PÍŠEŠ
Čítanka současné české ženské povídky
Artes Liberales, 2008

Z předmluvy Vladimíra Novotného:
A ještě by se dalo říci, že novodobá česká próza psaná ženami představuje učiněnou zásobárnu talentů. Netřeba se přít o to, která z vybraných povídek nám může připadat jako skvělá a která jako ještě skvělejší: každý má své gusto a někdy i kritický cit. O leckterých autorkách se může psát jako o renomovaných literárních umělkyních, ať jsou to například Svatava Antošová, Irena Dousková nebo Sylva Fischerová.
Jiné však do kontextu českého písemnictví třetího tisíciletí teprve vstupují; v některých případech opožděně: takto se namátkou zaskví svým textovým výkřikem Alena Zemančíková nebo svou civilizační humoreskou Magdalena Wagnerová, obě se doposud profilující v jiných literárních oblastech než v té prozatérské. A přímo báječně jim sekundují nejnovopečenější talentované osobnosti jako Kateřina Kováčová, Irena Šťastná nebo Kateřina Tučková.
Montespaniada






MONTESPANIÁDA
Větrné mlýny, 2006

Montespaniáda
je nenáročný – svěžím a čtivým stylem – psaný román. Mladá autorka si pro svůj příběh vybrala stejně mladou hrdinku Karin, jejímž prostřednictvím čtenářům přibližuje příběh mladé studentky, která zažívá svoji poblázněnou „montespaniádu“ se starším ženatým mužem. Příběh kupředu posouvají dialogy jako vystřižené z všedních životů. Žádné velké drama a hluboké city, prostě neodvratně nudná realita…

Z recenzí:

Protimluv zde.

Rozrazil zde.

Rozhovor v Metropolisu zde.