VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH

V noci z 30. na 31. května 1945 byli z Brna vyhnáni občané německé národnosti v tzv. brněnském pochodu smrti. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, míří spolu s ostatními ženami, dětmi a starci do neznáma. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta se však zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvá i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se vrací domů, kde prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky narušeného vztahu matky a dcery, který poznamenalo nejen omezené prostředí, v němž se jako české Němky na okraji společnosti pohybovaly, ale také vzájemné nepochopení dvou generací a nemožnost zprostředkovat osobní zkušenost. Nezaměnitelnou atmosféru příběhu dodává genius loci živelně se rozvíjejícího Brna.

ŘEKLI O KNIZE

„Tučkové se podařilo vytvořit velmi působivý obraz konfrontace individuálního života s dějinnými událostmi, které se nedají ovlivnit a semelou každého bez ohledu na jeho provinění, potrestání, pokání či omluvu, o přáních a touhách ani nemluvě. Chce-li Gerta alespoň nějak důstojně žít, nezbývá jí než se velkým dějinám podřídit a ve skrytu si nést svou bolest dál. (….) Působivý příběh o vyhnané Němce je svrchovanou uměleckou výpovědí.“
Erik Gilk / Tvar

„Autorka prokazuje mimořádný smysl pro psychologii, schopnost udržet napětí mezi tendencí k typologizaci a jedinečnosti, ale i schopnost účinně využít konfrontace protikladných individuálních postojů. (…) Svou výpovědí nepateticky naznačuje, že některé věci nikdy nebudou normální, ať už je páchá, kdo chce a ve jménu čehokoli. (…) Jde o zlomovou práci, která suverénním způsobem naplňuje jednu z možných a důležitých funkcí literatury. Je prostředkem sebereflexe dané komunity, v tomto případě českého národa.“
Pavel Janoušek / Host