|
VĚRA SLÁDKOVÁ — PROZAICKÉ DÍLO
Nakladatelství Vltavín, 2009
Studie zaměřená na dílo moravské spisovatelky Věry Sládkové (1927–2006) je prvním příspěvkem
k interpretaci literárního odkazu této vynikající spisovatelky, mj. autorky knih jako je „Poslední vlak
z Frývaldova“ známý z filmového zpracování Karla Kachyni „Vlak dětství a naděje“. |
|
MŮJ OTEC KAMIL LHOTÁK
Kamil Lhoták, Kateřina Tučková a Robert Hédervári
Nakladatelství Vltavín, 2008
Beletrizovaný životopis malíře Kamila Lhotáka je nazírán očima jeho syna, Kamila Lhotáka mladšího. Sleduje otcův život, s nímž jej v prostoru jednoho bytu prožíval až do své pozdní dospělosti, a to v oddílech nazvaných Kamil Lhoták a Kamil Lhoták, Kamil Lhoták a ženy, Kamil Lhoták a přátelé, Kamil Lhoták a stroje. Knihu doprovází řada barevných reprodukcí — deníkových ilustrací, které pocházejí z malířova deníku, který měla doposud možnost spatřit jen úzká skupina blízkých přátel. |
|
TY, KTERÁ PÍŠEŠ
Čítanka současné české ženské povídky
Artes Liberales, 2008
Z předmluvy Vladimíra Novotného:
A ještě by se dalo říci, že novodobá česká próza psaná ženami představuje učiněnou zásobárnu talentů. Netřeba se přít o to, která z vybraných povídek nám může připadat jako skvělá a která jako ještě skvělejší: každý má své gusto a někdy i kritický cit. O leckterých autorkách se může psát jako o renomovaných literárních umělkyních, ať jsou to například Svatava Antošová, Irena Dousková nebo Sylva Fischerová.
Jiné však do kontextu českého písemnictví třetího tisíciletí teprve vstupují; v některých případech opožděně: takto se namátkou zaskví svým textovým výkřikem Alena Zemančíková nebo svou civilizační humoreskou Magdalena Wagnerová, obě se doposud profilující v jiných literárních oblastech než v té prozatérské. A přímo báječně jim sekundují nejnovopečenější talentované osobnosti jako Kateřina Kováčová, Irena Šťastná nebo Kateřina Tučková. |
